Kantony Švýcarska
26 cantonss Švýcarska jsou statess federálního státu.Každý kanton má jeho vlastnit ústavu, legislaturu, vládu a dvory. Většina legislatur kantonů být jednokomorové parlamenty. Jejich velikost se mění mezitím 58 a 200 míst. Nemnoho legislatur je valná shromáždění (Landsgemeinden). Cantonal vlády sestávají z jeden 5, 7 nebo 9 členů, se spoléhat na kanton. Všechny úlohy, které dělají ne výslovně pád uvnitř Konfederace shodovat se ke švýcarské ústavě jsou věci kantonů. Kantony určují míru autonomie magistrátů, tak toto se mění velmi.
V záležitostech cantonal, přímá demokracie ve formě generálních shromáždění (Landsgemeinde) je nyní uvězněn v kantonech Appenzell Innerrhoden a Glarus. Ve všech jiných kantonech demokratická práva jsou vyjádřena používat hlasovací urnu.
Od vytvoření Kantonu Jura v 1978 tam byly žádné nové kantony. Někdy množství kantonů je dáváno jak 23. V tomto případě kantony Unterwalden, Appenzell a Basilej je počítána jak dva napůl-kantony každý. Unterwalden je rozdělen do Obwalden a Nidwalden, Appenzell do Innerrhoden a Ausserrhoden, zatímco Basilej je rozdělena do Basilej-Stadt a Basilej-Landschaft. Tato rozdělení existují pro historické důvody a ještě jediný ovlivnit množství míst v Radě států a hlasování ve federálních iniciativách. Nová ústava 1999 nyní vyjmenuje každého 26 kantonů odděleně.
Seznam a mapa
Stůl dole vypíše kantony v pořadí ústavy.
Poznámky: 1 na 31 prosinci 2001, Národní statistiky, 2 km?, 3 na km?, založený na 2000 populaci 4 sídlo vlády a parlamentu, sídlo soudních mocí je Trogen.
Dvě dopisní zkratky pro švýcarské kantony jsou široce použité, např. na automobilových poznávacích značkách a v ISO 3166-2 kódy (s předponou “CH -”, tj. CH-SZ pro kanton Schwyz).
| Abbr | Angličtina | Francouzština | Ital | Němec | Romansh | Španělština | Esperantoą |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ag | Aargau | Argovie | Argovia | Aargau | Argovia | Argovia | |
| AI | Appenzell Innerrhoden | Appenzell Rhodos-Intérieures | Appenzello Interno | Appenzell Innerhoden | Appenzell dadens | Appenzell Rodas Interiores | |
| AR | Appenzell Ausserrhoden | Appenzell Rhodos-Extérieures | Appenzello Esterno | Appenzell Ausserrhoden | Appenzell dador | Appenzell Rodas Exteriores | |
| BS | Basilej-Stadt | Bâle-Ville | Basilea Cittŕ | Basilej-Stadt | Basilea-Citad | Basilea-Ciudad | Bazelo-Urbo |
| BL | Basilej-Landschaft | Bâle-Campagne | Basilea Campagna | Basilej-Landschaft | Basilea-Champagna | Basilea-Campańa | Bazelo-Kamparo |
| Být | Bern | Bern | Berna | Berne | Berna | Berna | Berno |
| FR | Fribourg | Fribourg | Friburgo | Freiburg nebo Fribourg | Friburg | Friburgo | Friburgo |
| GE | Ženeva | Genčve | Ginevra | Genf | Genevra | Ginebra | Ĝenevo |
| GL | Glarus | Glaris | Glarona | Glarus | Glaruna | Glaris | |
| GR | Graubünden | Grisons | Grigioni | Graubünden | Grischun | Grisones | Grizono |
| JU | Jura | Jura | Giura | Jura | Giura | Jura | |
| Lu | Vojtěška | Vojtěška | Lucerna | Luzern | Lucerna | Lucerna | Lucerno |
| NE | Neuchâtel | Neuchâtel | Neuchâtel | Neuenburg | Neuchâtel | Neuchatel | Neuchâtel |
| NW | Nidwalden | Nidwald | Nidvaldo | Nidwalden | Sutsilvania | Unterwalden bajo | |
| OW | Obwalden | Obwald | Obvaldo | Obwalden | Sursilvania | Unterwalden alt | |
| SH | Schaffhausen | Schaffhouse | Sciaffusa | Schaffhausen | Schaffusa | Schaffhausen | Ŝafhaŭzo |
| SZ | Schwyz | Schwyz (nebo Schwytz) | Svitto | Schwyz | Sviz | Schwyz | |
| Tak | Solothurn | Soleure | Soletta | Solothurn | Soloturn | Soleura | |
| SG | St. Gallen | Svatý-Gall | San Gallo | St. Gallen | Syn Gagl | Sankt Gallen | |
| TG | Thurgau | Thurgovie | Turgovia | Thurgau | Turgovia | Turgovia | |
| TI | Ticino | Tessin | Ticino | Tessin | Tessin | Tesino | Tiĉino |
| UR | Uri | Uri | Uri | Uri | Uri | Uri | |
| VS | Valais | Valais | Vallese | Wallis | Vallais | Valais | Valezo |
| Pohlavní choroba | Vaud | Vaud | Vaud | Waadt | Vad | Vaud | Vaud |
| ZG | Zug | Zoug | Zugo | Zug | Zug | Zug | |
| ZH | Zürich | Curych | Zurigo | Zürich | Turitg | Zürich | Zuriko |