Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října, 1885 - 18. listopadu, 1962) byla Dánština fyzik. On dělal základní příspěvky k pochopení atomová struktura a kvantová mechanika.
Born v Kodani, Dánsko k Christianovi Bohrovi a Ellen Adlerová, Bohr obdržel jeho doktorát od Kodaň univerzity v 1911. On pak studoval u Ernesta Rutherforda v Manchesteru, Anglie. Založený na teoriích Rutherforda, Bohr vydával jeho Bohr model o struktuře atomu v 1913, představovat teorii elektronů cestování na orbitách kolem atomu je jádro, s vnějšími orbitama držet více elektronů než inner ones, proto určovat chemické vlastnosti atomu. Také, elektron mohl spadnout z vnější orbity k inner jeden, vydávat foton (lehký) jednotlivé energie. Toto se stalo východiskem pro kvantovou teorii.
V 1916, Bohr se stal profesorem na univerzitě Kodaně a ředitelem nově budoval “institut teoretické fyziky” v 1920. V 1922, on získal Nobelovu cenu v fyzice pro vyvíjení Kodaň výklad kvantové mechaniky.
Bohr také pochopil princip complimentarity: že položky mohly být odděleně analyzovány jak mít několik neslučitelných vlastností. Například, fyzici současně uzavřou, že světlo je jak vlna tak proud částeček -- dva zdánlivě vzájemně exkluzivní vlastnosti -- založený na tomto principu. Bohr také našel filozofická použití pro tento směle originální princip. Albert Einstein hodně přednostní jasnost klasické fyziky přes novou fyziku Bohra a Max Planck. On a Bohr měli dobromyslné diskuze o pravdivosti tohoto principu skrz jejich životy.
Jeden z nejslavnějších studentů Bohra byl Werner Heisenberg, kdo se stal hlavou německého atomového bombového projektu. V 1941, během Německého zaměstnání Dánska v Světová válka II, Bohr byl visted Heisenberg v Kodani a zřejmě učil se něco německých plánů. V 1943 on utekl na Švédsko vyhnout se zastavit německou policií, pak cestoval do Londýna. On pracoval u Los Alamos, Nové Mexiko, USA, na Manhattan projekt, nicméně jeho role byla menší. On je citován jako pořekadlo “to je proč já jsem šel do Ameriky. Oni nepotřebovali mou pomoc v výrobě atomová bomba.” on byl viděn jako dobře informovaný poradce nebo “vyznavač otce” na projektu [1]. Po válce on se vrátil k Kodani, obhajovat pro mírové použití atomové energie. On zemřel v Kodani.
Element Bohrium je jmenován v jeho cti.
| Tabulka s obsahem |
| 1 na vztahu k Heisenberg 2 knihy o Bohrovi 3 vnější spojení |
Heisenberg prohlašoval v rozhovoru po válce když autor Robert Jungk pracoval s knihou Bystřejší než tisíc sluní, že on pokusil se navázat smlouvu s Bohrem, tak že vědci na žádné straně by měli pomoci vyvinout atomovou bombu. On také říkal, že německé pokusy byly úplně zaostřeny na výrobě energie, a že jeho kruh kolegů pokusil se držet to ta cesta.
Když Bohr viděl tento požadavek on odporoval z celého srdce. On říkal, ten Heisenberg opravdu nechal jej vědět to v Kodani že on pracoval na projektu atomové bomby, a že on si myslel, že Německo by vyhrálo válku. On odmítl myšlenku nějaké smlouvy jak po-- stavba fakta. On navrhl několik dopisů informovat Heisenberg o tomto ale nikdy poslal některého je.
Hrát Kodaň, který běžel na Broadwaye na nějaký čas, psaný Michael Frayn, byl o čem směl se stali u 1941 schůzky mezi Heisenberg a Bohr.
- Niels Bohr: Muž, jeho věda, a svět, který oni měnili Ruth Mooreová ISBN 0262631016