Bezvědomá mysl

bezvědomá mysl je aspekt (nebo obviňoval aspekt) mysli který my nejsme přímo conscious nebo vědomý. Unconscious je také často odkazoval se na jak podvědomý. Bezvědomá mysl by neměla být zmatena bezvědomím.

Myšlenka vznikla ve starověku a jeho modernější historie je popsána v Henrii F Ellenberger je Objev Unconscious (základní Books, 1970). Termín byl propagován Sigmund Freud. On vyvinul názor, že tam byly vrstvy k lidskému vědomí: conscious, preconscious, a unconscious. On si myslel, že jisté duševní události se konají “pod povrchem”, nebo v bezvědomé mysli. Dobrý příklad je sny, který Freud volal “královská silnice k unconscious”.

V jiném Freud systematizations, mysl je rozdělena do vědomé mysli nebo Ega a dvě části Unconscious: Id nebo instinkty a Superego. Freud používal nápad unconscious aby vysvětlil jisté druhy neurotického chování. (vidět psychoanalýzu.)

Mnoho moderních filozofů a sociologové jeden spor pojetí unconscious, nebo argumentovat, že to není entita, která může být vědecky vyšetřovala nebo diskutovala rozumně. Ve společenských vědách, tento pohled byl nejprve předložený Johnem Watsonem, zvážil to být první americký behaviorista. Mezi filozofy, Karl Popper byl jeden z Freud je nejpozoruhodnější současní oponenti. Popper prohlásil tu Freud teorii unconscious falsifiable.

Nicméně, tam je dohoda mezi mnoho, snad nejvíce, psychologové a poznávací vědci to hodně duševní působení se koná v části mysli nepřístupné pro vědomí.

Carl Jung rozvinul představu dále. On se dělil unconscious do dvou částí: osobní unconscious a collective unconscious. První tito odpovídá Freud myšlence na podvědomí, ačkoli unlike jeho rádce, Jung věřil tomu osobní unconscious obsahoval cennou protiváhu k vědomé mysli, stejně jako dětinská nutkání. Jak pro collective unconscious, také volal “archetypes”, toto je obyčejná zásoba duševních stavebních kamenů to tvoří psychiku všech lidí. Důkaz pro jeho existenci je univerzálnost jistých symbolů, které se objeví v bájeslovích skoro všichni osídlí.

Tam jsou jiné pohledy. Jane Robertsová (v knihách Setha) představuje bohatý portrét vědomí ve kterém bezvědomá mysl je popisována jako jasnovidec bytí a v kontaktu se všemi jinými myslemi. Self to každý nás zážitky každodenní je popisován jako bytí ale jedna faseta bohatější a velmi složité multi-rozměrná entita.

Poněkud vztahoval se k unconscious být nonconscious duševní události. Nonconscious termínu vypadá, že je používán v různých cestách – někteří vypadají, že používá termín, aby vyhnul se poněkud cenit-obtěžkaný termín “unconscious” nebo “podvědomý” (ale v podstatě za stejným účelem); někteří používají to, aby se odkazoval na události, které mohou jen být sledovány nepřímo (např. jisté akty krátkodobý paměť); někteří používají to, aby směřoval k událostem takový jako mozek aktivita řídila většinou autonomní nervovou soustavou (např. citové reakce k jistý vůně). Ne překvapivě, nejsou tam žádné ostře nakreslené konvence pro rozlišovat přesně mezi nonconscious a unconscious – částečně protože oni se ovlivňují spolu navzájem, a částečně protože, jak je tak často případ, psychologové jsou neschopní se shodnout na definicích.

Rozdíl potřebuje být dělán mezitím Unconscious (nebo bezvědomá mysl, nebo podvědomí), který být pojetí v psychoanalýze a podobných oborech, a unconscious nebo nonconscious události v mysli, který být velkého zájmu na poznání a vnímání. Tam jsou přípojky a podoby mezitím dva ale to by bylo docela špatné použít tyto dvě představy zaměnitelně.

(Poznámka: Příští sekce přece plete dva ale nebyl odstraněn protože zajímavých příkladů že to dá)

Unconscious je pravděpodobně ne nejintuitivnější nápad, tak proč se obtěžovat s tím? Co má důkaz? Co směl unconscious vysvětlit to?

Skutečnost, že většina tělesných procesů není vědomě kontrolované eg dýchání, krevní oběh, blikat
Skutečnost, že něco - ne vědomá mysl - vytvoří sny, přes které my putujeme kolem v v noci
Tvůrčí myšlenky, které nevypadají, že přijde z vědomého myšlení
Mysl spontánně se odstěhovat z jednoho nápadu nebo vzpomínky k jinému
Se probouzet ráno s nahlédnutím nebo řešením problému
Skutečnost, že my můžeme seběhnout dolů bez myšlení kde my umístíme každého footfall
Skutečnost, že my zapomeneme jisté věci ale pozdnější spontánně si vzpomenout na je
Že my učíme se jisté dovednosti tak že oni se stanou velmi automatickým eg řídit auto, pěstovat sport
Instinkty, takový jako sebezáchova a sex, vznikat na bezvědomé úrovni
Původ všech tělesných nutkání, takový jako hlad a žízeň, leží u vědomé mysli
Fyzické reflexy
Podprahové vnímání. To je znáno to jediný velmi malý podíl našich tělesných podnětů vlastně dosáhnout vědomí. Jinak my bychom byli zaplavení miliardami podnětů.
Vnímání - dítě není narozené schopný rozeznat tvary ale musí stavět co je nazýván vnímavostní stabilitou během prvních šesti měsíců života.
Duševní reakce reagovat na podnět není conscious ale vzor, který je část našeho předurčení eg naši odezvu na hudbu
Hypnóza a vytržení
Psychologické procesy takový jako popření, introjection a psychologická projekce
Intuice
Naše vlastní motivace inklinuje být něco my nejsme vědomě vědomí, dobrý příklad kterého je: Klesání v lásce
S možná nemnoho výjimek, skoro všichni naše emoce jsou způsobeny bez našeho bytí vědomý proč v době, ačkoli my můžeme analyzovat je později
My mluvíme náš rodný jazyk bez hledat slova nebo vědomě budovat gramatické fráze - toto je děláno pro nás na bezvědomé úrovni
Celá paměť je unconscious. Akt si pamatovat, že něco znamená přinést informace uložené u naší vědomé mysli do uvědomění.
Protože bez paměti jak myšlení tak učení byli by nemožní, důležitost unconscious je daleko větší než smět se objevit.

Je unconscious úplně nedostupný, nebo je to jen usilovně k přístupu?

Jak některá ta nahoře příklady signalizují, materiál stále se odstěhuje z vědomé mysli k unconscious a versa zlozvyku. Vědomá mysl jen drží malé množství informací u nějakého daného času. V mnoha případech informace - obzvláště snadno dostupné paměti - moci být volán do uvědomění podle přání.

Viz též:

Vnější spojení:

Rediscovery Unconscious [1]